Fakulta pedagogická - Západočeská univerzita

Kreativita v době krize: Der Virus, nebo das Virus? Rakousko v jazykovědném nouzovém stavu

Glosu z pera našeho rakouského kolegy Jürgena Ehrenmüllera k tématu, které teď (kromě koronaviru) vládne německojazyčnému světu, si můžete přečíst česky i německy.

Rakousko platí za zemi osmi milionů fotbalových trenérek a trenérů. Tato kompetence se ale bohužel neodráží na výkonech reprezentačního týmu, alespoň tedy né přímo a né viditelně. S vypuknutím koronavirové pandemie začali Rakušanky a Rakušani debatovat též o jazykovědě a u domácích stolů, v obývacích pokojích a virtuálně při videohovorech v každičkém koutu země (jen na preferovaných diskuzních místech jako jsou hospody ne, jelikož jsou právě zavřeny) zaměstnávaly osm milionů novopečených jazykovědkyň a jazykovědců dvě otázky. Jedna z nich zní: je to teda ‚der‘ (‚ten‘), nebo ‚das‘ (‚to‘) ‚Virus‘ (virus)? Slova končící na ‚-us‘ jsou v němčině zpravidla, alespoň gramaticky, mužského rodu a mají člen ‚der‘ (‚der Zirkus‘/cirkus, ‚der Globus‘/glóbus …). Jak ale víte, každé pravidlo potřebuje výjimku (nebo i více, základ, na kterém mimochodem čeština z pohledu Rakušana, který se rozhodl stát Plzeňákem, bohužel často staví). U slova ‚Virus‘ jsou používány oba členy a oba platí jako správné, ‚der‘ (‚ten‘) i ‚das‘ (‚to‘). Ten nebo to virus byl do němčiny převzat z latiny, stejně jako ‚der Zirkus‘ (cirkus). Na rozdíl od něj je ale virus i přes koncovku -us, kterou se v latině vyznačují maskulina, neutrum (jako i například ‚das Genus‘ [genus, rod]). Stejně jako Venus (Venuše) je v latině i němčině rodu ženského; označovat bohyni jmenným mužským rodem by bylo koneckonců divné. Jako superkorektní varianta se tedy jeví ‚das‘ Virus (‚to‘ virus), mimo lékařské prostředí je však možné použít i ‚der‘ Virus (ten virus). Lidé si zkrátka čas od času svoji řeč rádi přizpůsobí. A pokud jsou ‚der Zirkus‘ (cirkus), ‚der Bonus‘ (bonus) a ‚der Globus‘ (globus) mužského rodu, tak s tím může žít i virus. Ono/on se k tomu mužskému rodu navíc doslova vnutil. Množné číslo totiž tvoří po jednom z vzorů mužských ‚-us‘ slov (jako ‚der Globus‘ – ‚die Globen‘ [glóbus – glóbusy], použít lze ale i ‚die Globusse‘). Mluvíme-li o více jak jednom viru‚ říkáme ‚Viren‘ (‚Virusse‘ by ale nebylo správně!) a ne, jak by to vlastně u podstatných jmen středního rodu správně mělo být, tudíž ‚Virera‘ (jako ‚das Genus‘ – ‚die Genera‘). O dalším ohlášeném jazykovědném problému, kterému Rakušanky a Rakušani v době koronavirové pandemie čelí, se dočtete příští týden. Tak zatím: Servus!

Jürgen Ehrenmüller, katedra německého jazyka

Der Virus oder das Virus? Ein Land im sprachwissenschaftlichen Ausnahmezustand

Österreich gilt als Land der 8 Millionen Fußballtrainerinnen und Fußballtrainer. Diese geballte Kompetenz schlägt sich aber leider nicht wirklich in der Leistung des Fußballnationalteams nieder, zumindest nicht direkt und auch nicht erkennbar. Mit dem Ausbruch der Corona-Pandemie begannen die Österreicherinnen und Österreicher auch Sprachwissenschaftliches zu diskutieren und an den heimischen Esstischen, in den heimischen Wohnzimmer und virtuell in Videotelefonieformaten verschiedenster Provenienz (nur nicht an den bevorzugten Orten des Diskutierens, den Kneipen, denn diese sind jetzt schließlich geschlossen) beschäftigten die frischgebackenen 8 Millionen Sprachwissenschafterinnen und Sprachwissenschafter zwei Fragen. Eine davon ist: Heißt es nun ‚der‘ oder ‚das‘ Virus? Wörter auf ‚-us‘ sind im Deutschen in der Regel, zumindest grammatikalisch, männlich und haben den Artikel ‚der‘ (wie etwa ‚der Zirkus‘, ‚der Globus‘). Wie

Sie aber wissen, jede ordentliche Regel braucht auch eine Ausnahme (oder mehrere, ein Grundsatz, an den sich das Tschechische übrigens aus Sicht eines österreichischen Wahlpilsners zu oft hält). Bei ‚Virus‘ werden beide Artikel verwendet und beide gelten als korrekt, ‚der‘ oder ‚das‘. Der oder das Virus wurde aus dem Lateinischen ins Deutsche übernommen, wie auch ‚der Zirkus‘. Anders als dieser ist aber Virus trotz der Endung ‚-us‘, die im Lateinischen maskuline Substantive kennzeichnet, ein Neutrum (wie auch z. B. ‚das Genus‘). So wie ‚die Venus‘ im Lateinischen (und auch im Deutschen) ein Femininum ist; eine Göttin mit einem grammatikalisch männlichem Wort zu bezeichnen, wäre schließlich seltsam. Am superkorrektesten wäre daher ‚das Virus‘, außerhalb medizinischer Fachsprache kann man aber auch ‚der Virus‘ sagen. Die Leute biegen sich eben ihre Sprache eben ab und zu zurecht. Und wenn ‚der Zirkus‘, ‚der Bonus‘ und ‚der Globus‘ den männlichen Artikel ‚der‘ haben, so wird auch das Virus damit leben können. Es/er hat sich übrigens zudem geradezu aufgedrängt, den männlichen Artikel ‚der‘ verpasst zu bekommen. Seinen Plural bildet Virus schließlich in einer Variante der männlichen -us-Wörter (wie der ‚Globus – die Globen‘, es geht aber auch ‚die Globusse‘). Handelt es sich um mehr als ein/einen Virus, spricht man nämlich von ‚Viren‘ (‚Virusse‘ wäre aber nicht korrekt!) – und nicht, wie es eigentlich bei -us-Neutra sein müsste, von ‚Virera‘ (wie bei das ‚Genus – die Genera‘). Zu dem weiteren angekündigten sprachwissenschaftlichen Problem, vor das die Österreicherinnen und Österreich durch Corona gestellt wurden, lesen Sie nächste Woche. Bis dahin: Servus!

Jürgen Ehrenmüller, Lehrstuhl für deutsche Sprache