CD Jana Vičar Vysoko hvězda
Sedmé autorské studiové CD Jan Vičara (vydalo ArcoDiva) bylo na sklonku roku 2022 příznivě recenzováno Milanem Bátorem na portále KlasikaPlus a Danielou Střílkovou v časopisu Opus musicum. Obsahuje dvě vánoční kantáty/pásma Vysoko hvězda a Radujme se! a kantátu na verše Jiřího Žáčka Terezčiny hvězdy. Vedle Janáčkovy filharmonie Ostrava, Moravské filharmonie Olomouc, dirigentů Stanislava Vavřínka, Jakuba Kleckera, pěveckých sborů Permoník Karviná se sbormistryněmi Martinou Juríkovou a Karin Grimovou a Campanella Olomouc řízené Janou Synkovou se na realizaci CD podíleli také dva doktorandi Katedry hudební výchovy a kultury ZČU v Plzni, Elvira Gadžijeva se svým českobudějovickým sborem Jitřenka a barytonista Filip Bandžak.
Bátor, Milan: Vysoko hvězda Jana Vičara – Tam, kde je srdce. KlasikaPlus.cz, online 24. prosince 2022. https://www.klasikaplus.cz/novinka-2/item/8736-vysoko-hvezda-jana-vicara-tam-kde-je-srdce
Střílková, Daniela: Vánoční kantáty Jana Vičara. Opus musicum 2022, č. 4, s. 92–93.
OPERA PLUS
Provedení symfonické fantazie Žítkovská bohyně Jana Vičara v interpretaci Barbory Nunes de Cambraia, dirigenta Tomáše Braunera a Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně.
Žítkovská bohyně Jana Vičara "bohovala" s Filharmonií Bohuslava Martinů (klasikaplus.cz)
OPERA PLUS
https://operaplus.cz/iluminace-cyklus-klavirnich-recitalu-v-refektari-jezuitske-koleje-v-klatovech/
Kocert k výročí Sametové revoluce
Koncert k 30. výročí "Sametové" revoluce zveřejněno 5. 11.2019 na www.fpe.zcu.cz
Koncert k 30. výročí "Sametové" revoluce zveřejněno 6.11.2019 na www.plzenskydenik.cz
Koncert k 30. výročí "Sametové" revoluce zveřejněno 7. 11.2019 na www. dumhudbyplzen.cz
Výročí sametové revoluce a premiéra Bernátkova Te Deum. Recenze na koncert, autor Petr Novák.
SVOČ 2018 Hradec Králové
https://info.zcu.cz/clanek.jsp?id=1499
Výsledky Celostátní interpretační soutěže Pedagogických fakult České republiky
s mezinárodní účastí
Jitka Rosenbaumová - 1. místo v oboru Sólový zpěv - I. kategorie
Hynek Hradecký - čestné uznání v oboru Sólový zpěv - I. kategorie
Pavlína Černá - 1. místo v oboru Hra na klavír - II. kategorie
!!! DĚKUJEME ZA PŘÍKLADNOU REPREZENTACI A GRATULUJEME !!!
odkaz na článek v Infoo: https://info.zcu.cz/clanek.jsp?id=2137
Vzpomínkový večer
12. 11. 2015 Plzeňský deník
Vzpomínkový večer na výraznou osobnost západočeské hudební kultury sbormistra a pedagoga Jaromíra Klobouka (1915-2004),se u příležitosti jeho nedožitých stých narozenin konal v úterý v plzeňském hotelu Continental.
Na snímku zleva bývalí kolegové Jiří Bezděk a Romana Feiferlíková, sbormistrův syn Tomáš Klobouk, profesorka Konzervatoře v Plzni Ludmila Kotnauerová, literární vědec Viktor Viktora, sbormistryně a pedagožka Daniela Mandysová, hudebníci Jaroslav Krček a Zdeněk Bláha, zcela vpravo je herec a zpěvák Josef Zíma. Vpředu sedí další z bývalých Kloboukových kolegů Miroslav Mrázek.
Osobnosti hudebního života společně v jedné publikaci
1.6.2015 Plzeňský deník str. 9 Kultura regionu
(jf) Západočeská univerzita v Plzni
Plzeň – Katedra hudební kultury Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni vydala tiskem pod redakčním vedením svého šéfa Jiřího Bezděka publikaci s názvem Významné osobnosti hudebního života Plzně a jihozápadních Čech po roce 1945. Do knihy bylo zařazeno osm známých osobností – představitelů hudebně historického a teoretického myšlení. Všem je společné to, že se zabývali recenzní činností a přitom se každý z nich věnoval i dalším aktivitám.
Nejstarším a na veřejnosti nejpopulárnějším byl Antonín Špelda, který kromě pravidelných kritických postřehů publikovaných v novinách a hudebních časopisech, věnoval velkou pozornost regionální hudební historii a hudební akustice. I jeho zásluhou vznikla západočeská organizace hudebních skladatelů, koncertních umělců a publicistů. Podílel se i na vzniku Kruhu přátel hudby v Plzni.
Méně známý je předčasně zesnulý Bohumil Dušek, který se po celý život zabýval hudebně teoretickou problematikou včetně historie hudebně teoretických disciplín. Jeho strojopisné studie jsou však určeny jen těm, kteří prošli důkladným hudebním studiem a mohou se hlouběji zabývat problematikou především teoretické hudební harmonie.
Osobnost Františka Vavřince patří zcela Klatovům, kde nacházel uplatnění nejen jako výkonný klavírista, ale především jako popularizátor hudby. Hudební dějiny rodných Klatov, které zpracoval, zůstávají v rukopise.
Jako klavírista – doprovazeč i sólista – se prosazoval také Vladimír Koula. Pro zahraniční firmy nahrál některé skladby Aloise Háby pro čtvrttónový klavír. Působil rovněž jako organizátor hudebního života a výrazný publicista, který se zabýval historií hudby určené dětem a mládeži. S úspěchem se uplatňoval také jako hudební pedagog. Další z osobností, Jaroslav Fiala, se vedle hudebně recenzní práce zabýval oborem specifickým pro region západních Čech – výrobu a stavbou zejména dechových hudebních nástrojů, jež jsou spojeny s městem Kraslice, a dále byly předmětem jeho zájmu dějiny odborného hudebního školství a historie hudebního dění západočeských lázní i Plzně a okolí.
Plzeňské veřejnosti dobře známá Vlasta Bokůvková se výrazně věnovala regionálním dějinám hudby. Její dokonalé písemné vyjadřování ji řadí mezi přední recenzenty symfonických koncertů a operních představení. Byla také organizačně činná zejména v Kruhu přítel hudby. U návštěvníků komorních koncertů byla populární vynikajícími průvodními slovy. Oblíbená byla také jako učitelka všech stupňů škol.
Jako dokonale vybavená klavíristka s výrazným citem pro obsah interpretovaných skladeb byla známa Jana Jindrová, oblíbená doprovazečka sólistů i pěveckých sborů. Zasloužila se rovněž o popularizaci hudby mezi školními dětmi a mládeží. Uplatnění našla i v oblasti hudební pedagogiky, a to v problematice skupinové výuky hry na nástroje. Nejmladší z plzeňských publicistů, muzikoložka a folkloristka Marta Ulrychová, se zabývá především hudebním a slovesným folklorem a etnografií. Blízká je jí také regionální hudební historie a kultura, ale i pedagogika, kde se zaměřuje zejména na problematiku zobcových fléten.
Hudební život Plzně a celého regionu byl a stále je velice bohatý a uvedené osobnosti se ho snažily zdokumentovat a zhodnotit v celé jeho šíři.
Plzeňský deník
Karol Medňanský přednášel v Plzni
18.5.2015 Plzeňský deník str. 10 U nás doma
Eva Hubatová Západočeská univerzita v Plzni
V rámci projektu EU Erasmus, který podporuje mobility studentů i pedagogů všech akademických oborů, přednášel na Katedře hudební kultury Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni významný slovenský hudební historik doc. mgr. art. Karol Medňanský, Ph. D. Jmenovaný odborník z Inštitútu hudobného a výtvarného umenia Filozofické fakulty Prešovské univerzity početné publikum posluchačů zaujal přednáškami o slovenské hudbě minulosti i současnosti, které doplnil zvukovými ukázkami dokumentujícími rozvinutou slovenskou hudební kulturu i zajímavými aktuality z hudebního života našich sousedů.
Plzeň – Pedagogové katedry hudební kultury (KHK) Pedagogické fakulty ZČU v Plzni pokřtí zítra v 18:30 hodin v Masných krámech dvě odborné publikace. Kniha autorek Romany Feiferlíkové a Daniely Mandysové s názvem Jaroslav Fiala, kritický pohled na vydané dílo plzeňského pedagoga, vědce a hudebního publicisty, poskytuje zevrubný pohled na život a dílo Jaroslava Fialy, který loni oslavil 85. narozeniny. Druhá publikace je dílem kolektivu autorů KHK a věnuje se dalším významným osobnostem hudebního života Plzeňska po roce 1945, např. V. Bokůvkové, B. Duškovi, J. Jindrové, V. Koulovi, A. Špeldovi, M. Ulrychové a F. Vavřincovi. Vystoupí Dívčí akademický sbor a Plzeňský akademický sbor.
Pozn. KHK: Křest publikací se konal ve středu 11. 3. 2015 od 18.30 hod. v Masných krámech. Jako hudební doprovod účinkovaly Dívčí akademický sbor Plzeň a Plzeňský akademický sbor, dirigoval Mgr. Vít Aschenbrenner, Ph.D.
-----------------------------------------------------